Vyjížděly jsme v 5:00 a dobře jsme udělaly! Na Doctor Who Panel byla neuvěřitelná fronta a opravdu to stálo za to! Matt i Karen jsou zlatíčka, byli vtipní a já se celý panel prosmála!
Karen a Matt
Fotka s Karen byla super rychlá, ale i přes popohánění od zaměstnanců si našla čas mě obejmout a říct že ji těšilo.
Já s Karen
Každý mi chválil kostým a hodně se se mnou fotili :D
Doctor, Dalek a TARDIS :)
Viděla jsem i jiné herce :D
Whoopi
Pak jsme brouzdaly po place a objevily TARDIS i s Doktory a společníky. A ty šaty Daleka! Ach!
Doktoři :)
Ach!
TARDIS v TARDIS
Bohužel spolu s Mattovou fotkou se to pokazilo. Organizace byla šílená, nikdo nevěděl nic, prodali víc lístků na Matta než dokázali zvládnout a začalo to být zlé. Focení mělo začít ve 2:30 a místo toho jsme se fotili až od 16:00. Ve frontě jsme stáli více jak dvě hodiny, nikdo netušil co se děje. Přesto si většina z nás dokázala udržet nadšení a počkat si na svoje vysněné foto. Když se fronta začala hýbat, připravila jsem si sonický šroubovák - propisku a cítila nedočkavost. Matt seděl na židli a vypadal moc unaveně. Přesto mě mile přívítal, obejmul a vyhověl mé žádosti, aby použil můj sonický šroubovák! Byl moc příjemný a já odcházela se slzami v očích a jeho otisky na mé propisce :D
Čas utíkal a bylo na čase si dojít pro fotky. A nastalo peklo číslo dvě. Okolo stolů byl velký naštvaný dav a atmosféra byla zlá. Comic con nezvládl svou práci a bylo nám řečeno, že pokud nenajdeme fotku, nahrají ji do 24 hodin na web, abychom si ji mohli stáhnout. To se nikomu nelíbilo! Zaplatili jsme si za tištěnou variantu a upřímně každý jsme se chtěli kochat naší trofejí. Bloudila jsem kolem stolu a snažila jsem se najít. Okolo Mattových fotek bylo nejvíc lidí a já už se smířila s tím, že jedu domu bez ní. Najednou si mne všiml jeden klučina a říka mi:„TARDIS dívko s modrými vlasy! Mám tě!“ Moje radost neznala mezí, tak jsem na něj křikla, že je mým nejlepším přítelem a někdo na to:„Doctor Who spojuje lid!“ Dav se rozesmál a smutná nálada trochu polevila. Přesto mne mrzelo, že jsem odcházela spokojená a další Whoviani tam jen zoufale čekali. Děkovala jsem za to, že jsem jako jediná TARDIS měla modrou paruku!
Ta snová!!!
